• toman_smart_s01_230723
  • toman_smart_s02_230723

Průmyslová minulost, kreativní budoucnost

Představuje „stará“ průmyslová tradice Podkrušnohoří pouze bariéru, nebo i stimul pro jeho rozvoj? Otázka, která stála na počátku několikaletého výzkumu na půdě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Text širokého kolektivu autorů (Vladan Hruška, Pavel Raška, Martin Balej, Jan Daniel Bláha, Silvie Rita Kučerová, Eva Nedorostová, Jan Píša, Zdeňka Smutná, Michaela Štěbetáková, Jiří Toman, Petr Hlaváček, Tomáš Sýkora, Jakub Konupka, Karel Míšek, Zdeněk Kučera, Martin Zubík) není jen zevrubným popisem stávající situace, ale také shrnutím hledání východisek a možností, jak na bohaté industriální minulosti kraje postavit i jeho perspektivní budoucnost.

Kniha se zabývá průmyslovým dědictvím Podkrušnohoří (které lze volně vymezit jako silně urbanizovaný pás území lokalizovaný v severozápadních Čechách v Podkrušnohorské pánvi mezi městy Klášterec nad Ohří a Děčín) a jeho rolí v budoucím rozvoji regionu. V první části knihy jsou představeny procesy, které stojí za vznikem fenoménu dnes označovaného jako průmyslové dědictví. Je zdůrazněno, že místo populárního pojmu průmyslové revoluce je nutné mluvit spíše o několika modernizačních či industrializačních vlnách, pod jejichž vlivem dochází od konce 18. století (resp. od poloviny 19. století ve střední Evropě) k významným změnám z pohledu společenského, ekonomického i environmentálního. Následně jsou tyto změny demonstrovány na území Česka, popřípadě v regionu Podkrušnohoří, který se vlivem této transformace stal jedním z jader industrializace nejen z pohledu celého Česka, ale také v kontextu střední a východní Evropy.

Grafická úprava ctí charakter publikace balancující na hraně odborné a populárně-naučné literatury. Jednotlivé kapitoly jsou oddělovány kompozicemi z imaginární „stavebnice průmyslových objektů“, což přímo odkazuje na možnosti kreativního (znovu)využití často chátrajících podkrušnohorských budov a areálů. Na obálce je využito vrstvy parciálního UV laku pro zobrazení „vrstvy budoucnosti“, ve které je průmyslovému areálu vdechnut nový život. Celou knihou pak prostupují skvělé fotografie Jiřího Dvořáka.

Publikaci vydala Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2022. Foto: Jiří Dvořák.

Vydání této knihy bylo podpořeno Evropskou unií, Evropským sociálním fondem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt Smart City — Smart Region — Smart Community — CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435).