MUZA
Sklenička na stole. Běžný předmět. Procházíme kolem bez povšimnutí. Co se ale stane, pokud je umístěna na sokl? Máme ostych se jí byť jen dotknout bez bílých rukaviček, se soustředěným výrazem sledujeme každou její křivku, fascinovaně zkoumáme lomy světla, ani nás nenapadne se z ní zkoušet napít. Přerodí se v exponát.
Tak tomu je s velkou částí sbírkových předmětů muzea — dříve předměty denní potřeby jsou dnes obdivovanými exponáty, kdysi hojné živočišné a rostlinné druhy se dnes, bohužel pohříchu často, stávají muzejní vzácností. I u předmětů, které byly od samotného stvoření jedinečné a výjimečné, akt vystavení (či naopak nevystavení) a jeho kontext odráží aktuální hodnoty společnosti i to, jakým způsobem se stavíme ke svým vlastním dějinám.
A právě tento akt vystavení se stal základní ideou návrhu nové vizuální identity MUZA, tedy Severočeského muzea v Liberci. Stylizovaný sokl je přítomen nejen v samotném logotypu, ale především jako základní ideový i kompoziční princip sjednocuje všechny prvky vizuální identity, dává jim jasný řád a vnitřní logiku.
S motivem soklu je ve vizuální identitě pracováno na třech úrovních: typografické, grafické a trojrozměrné. V typografické, nejvíce stylizované podobě, se motiv uplatňuje především v samotném logotypu. Druhou úrovní je pak grafické ztvárnění soklu pomocí barevných ploch s definovanou barevností a kontrastem. To umožňuje jednoznačné formální sjednocení veškerých tiskovin, aniž by však motiv soklu přehlušoval samotný komunikovaný obsah. Ve třetí úrovni, tj. trojrozměrné, se sokl přirozeně prolíná muzejním prostorem, rozpracován je ale i na propagačních předmětech a ve způsobu prezentace muzea na sociálních sítích.
Ačkoliv je logotyp ve své základní variantě jednobarevný, navržená vizuální identita naopak staví na bohaté, leč pečlivě sladěné barevnosti, která představuje muzeum nikoliv jako „zkamenělou“ instituci, ale jako živoucí organismus, místo bohaté na aktivity pro všechny věkové kategorie, pro odbornou i laickou veřejnost. Široká barevná paleta také umožňuje pružně reagovat na tonalitu obrazových prvků (fotografií) a přizpůsobovat materiály daným tématům — od živějších kombinací např. pro tvůrčí dílny až po uměřenou monochromatickou paletu tam, kde rozvernost není vzhledem k tématu na místě.
Ve vizuální identitě MUZA plní naše písmo Aazirk Muza roli nadčasového neutrálního kontrapunktu k výrazné antikvě Rapida od Michelangela Nigra (Typotheque). Svými základními proporcemi Rapida čerpá z renesančních vzorů (a je tak mimo jiné výborně čitelná v delších textech i v menších velikostech), až mechanické řešení některých kresebných detailů ale písmo jednoznačně kotví do současnosti a dodává mu svěží jedinečnost i při nadpisovém užití — zvláště pak v kombinaci s kurzivními řezy. Výraznost písma umožňuje bezpečnou rozpoznatelnost muzejní identity i tam, kde není možné aplikovat jiné grafické prvky.
Nová vizuální identita Severočeského muzea v Liberci vzešla z designérské soutěže pořádané odbornou organizací Czechdesign. Soutěž proběhla jako uzavřená, dvoufázová, neanonymní, zájem o účast projevilo zasláním portfolia více než 40 grafických designérů a studií.
